Termosolární úl

Tepelný komfort v termosolárním úlu o několik týdnů urychluje jarní rozvoj včelstva (ve srovnání s běžnými úly) a šetří zásoby dodané na zimu, i za snůšky vytvořený med. Včelař najde po zimě (koncem února) včely zhruba tak silné, jaké zazimoval. V rámci testování bylo v termosolárních úlech průměrně spotřebováno o 6,4 kg zásob méně, než v úlech kontrolních.

Roztoč Varroa je největším přenašečem virů včel. Proto se jeho vyhubením automaticky zlepší zdravotní stav včelstev také v tomto ohledu. Na základě výzkumů je totiž známo, že včelí viry jsou zásadním faktorem ovlivňujícím vitalitu a přežití včelstev.

Protože je každý nástavek termosolárního úlu vybaven zařízením pro temperování svého vnitřního prostoru, výrazně se snižuje riziko tepelné destabilizace včelstev při přidávání nástavků. Vložené panenské dílo je v jarním období v plodišti rychle zakladeno. 

Léčba varoózy v termosolárním úlu je časově nenáročná. Léčba spočívá pouze v ranním sejmutí paropropustné střechy a odvětráním po dosažení maximální léčebné teploty. Teplotní údaje včelař pohodlně odečítá ze dvou integrovaných digitálních teploměrů. Včelař tedy reguluje teplotu v úlu, maximální teplotu a dobu jejího působení, čímž dohlíží na správný průběh léčby. Tím je předem vyloučena možnost selhání sebelepší větrací techniky a nemůže dojít k ohrožení včelstev. 

Ochranou včel před mrazy termosolární úl zásadně snižuje jejich mortalitu v zimních měsících. Tím je umožněno přežití zimy i slabším včelstvům, třeba záložním oddělkům s rezervními matkami. Termosolární ohřev totiž ve dne včelstvo za krutých zim výrazně ohřívá a vylučuje tak možnost jeho umrznutí. Snižuje také míru opotřebení včel. Tím prodlužuje jejich dožití a podporuje jarní sílení včelstev. Platí pravidlo, že čím jsou mrazy silnější, tím více včely úl před nimi chrání. Za silných mrazů totiž bývá ve dne jasno a to zvýší tepelný výkon termosolárních rámků. Teplo takto vytvořené se v úlu ukládá a díky jeho konstrukci vykazuje navíc i značnou tepelnou setrvačnost. V období mrazivých a jasných dnů může být v úlu i o 15°C tepleji, než činí venkovní teplota. Je pak velký rozdíl mezi včelstvem, které zimuje při -5°C a tím, které čelí -20°C. 

Prohřátý termosolární úl zajišťuje dělnicím tepelný komfort potřebný pro lepší odpaření vody z nektaru, čímž předchází problému s vodnatostí medu, známého z tenkostěnných úlů.

Rané matky bývají nejlepší, protože jsou vychovávány v čase nejlepší nabídky pylu. Jenže to v běžných úlech mimo včelíny nelze realizovat, protože jsou velmi studené a průměrné teploty v předjaří v nich jsou sotva vyšší než ty venkovní. Proto v běžných úlech nelze zahájit raný chov matek a trubců. Termosolární úl však svým tepelným komfortem dřívější začátek chovu matek a trubců umožňuje. Pouze úl, který si umí sám opatřit a uchovat tepelnou energii ze svého okolí, může být funkční alternativou k vyřešení tohoto problému.

Bez omezení matek v plodišti, pojme termosolární úl dle použité rámkové míry nejméně 25 kg medu v medníku. Tomuto požadavku je také podřízena dynamika díla. 

Roztoč je již po druhé aplikaci ohřevu plodiště v podletí prakticky vyhuben. Již jediná aplikace sníží počet jedinců parazita asi o 70 %. Tedy pod míru, která může být pro včelstvo nebezpečná. Parazit může přežívat zimu jen jako ojedinělí foretičtí jedinci. Zcela pomíjí riziko úhynů včelstev na varroázu. Termosolární úl je uzpůsoben nejen k hubení roztočů pod víčky plodu, ale také k hubení roztočů nacházejících se na mladuškách. Ti po omámení horkem padají do varroa dna. První spad foretických roztočů počíná již při dosažení teploty 38°C v meziplástových uličkách. Vrcholí při překročení teploty 40°C.

Je totiž známo, že spóry těchto patogenů zvýšení teploty hubí. Hubení roztoče Varroa destructor v podletí zvýšenou teplotou, proto zároveň (jako vedlejší efekt) od spór nosemy dezinfikuje dílo, na kterém budou včely zimovat. Jarní termoterapie včelám pomáhá vyhnout se problému s nosemózou, která včely oslabené zimováním často v předjaří v jiných úlech napadá.

Tím, že trubci i průběžný termosolární ohřev uvolní tisíce včel od zahřívání plodu dojde k významnému zvýšení letové aktivity včelstva. Včely chované v termosolárním úlu se pak více věnují snůšce. To je výhoda zejména v jarních měsících.

Jen správně provozovaná termoterapie v termosolárním úlu umí plošně zabíjet roztoče ukryté v plodu se 100% účinností. Proto nám jen tento přístup dává možnost varroázu vyhubit.